Mysleli jste, že doostřit je nutné pouze špatné fotografie?
Obecně se má za to, že je nutné doostřit pouze neostré fotografie. Opak je však pravdou. Vlastně každý obrázek určený k tisku je nutné doostřit. Jak doostřování v obrazových editorech vlastně funguje? Obrázek vypadá neostře, pokud jsou v něm obrysy tvořeny jemnými přechody místo razantních skoků v jase a stínech. Doostření pak vytváří ostré přechody mezi jasy a stíny – uměle zvětšuje se pak kontrast mezi světlými a tmavými pixely. Lidskému oku se pak obraz jeví ostřejší. V Adobe Photoshopu je možné obrázek doostřit pomocí pěti funkcí: Zostřit, Zostřit více, Zostřit obrysy, Chytré ostření a Doostřit. První funkce Zostřit funguje na bázi základního nastavení a není možné ji ovlivnit. Podobně je tomu také u funkce Zostřit více, zde je však pouze výraznější výsledek. Nastavení pro zostření okrajů selektivně ostří pouze okraje a plochy ponechává bez povšimnutí. Oproti tomu filtr Chytré ostření a Doostřit nabízí plnou uživatelskou kontrolu.
U filtru Doostřit má tři hodnoty nastavení: Míra, Poloměr a Práh. Míra se
udává v procentech a také určuje sílu ostření. Poloměr určuje počet změněných pixelů v okolí
přechodů jasů a stínů. Čím je hodnota vyšší, tím je doostření viditelnější. Práh je hodnota,
která určuje jak velký rozdíl hodnoty mezi světlými a tmavými pixely má být, aby bylo pro tuto oblast
doostřování aplikováno.Chytré ostření pracuje na podobném principu jako Doostřit, ale je zde
více možností a nastavení. Objevuje se zde funkce Gausovské rozostření, která je ve svém výsledku podobná
funkci Doostřit. Rozostření objektivu minimalizuje rušivé kontury okolo objektů. Pro neutralizaci
mírného rozostření, které vzniklo díky rozechvění nebo nechtěnému pohybu fotoaparátu, slouží funkce Rozmáznutí.
Nastavení Přesnější pak doostřuje prakticky dvojnásobnou intenzitou. V rozšířeném nastavení je
také možnost zaostřit samostatně na světla a stíny.
Při silném doostření však mohou vzniknout viditelně rušivé kontury okolo objektů. Obvykle se tento jev
nazývá haló efekt. Pomocí nastavení Poloměr je možné tento efekt neutralizovat. Při silném doostření
se v hladkých plochách začne objevovat rušivý šum. K eliminaci tohoto problému slouží funkce Práh.
Každý typ obrázku potřebuje ale jinou míru nebo způsob doostření. Jinak bude doostřen záběr na městskou
architekturu nebo portrét. Vhodné doostření obrázku není zcela samozřejmá a jednoduchá věc. Vyžaduje určitou
praxi.
Jak správně ostřit pro tisk? Míru ostření především ovlivňuje nastavení parametru Poloměr,
jeho nastavení volíme podle rozlišení obrázku. Obecně se předpokládá, že běžně lidské oko přehlédne haló
efekt ve velikosti 0,3-0,5 mm. Obrázek se pak zdá dokonale ostrý.
Nastavení Poloměru se odvíjí od rozlišení tiskového zařízení – pro 300 dpi by měl být poloměr
přibližně 1,5 pixelu. V případě 200 dpi je to cca 1 pixel atd. Pro nastavení Míra se doporučuje
hodnota 100 až 180 procent. Hodnota Práh slouží k omezení vzniku šumu. Nastavení se musí odvíjet
od množství šumu v konkrétním obrázku.
Jak začít s doostřením obrázku pro tisk? Nejlépe je začít hodnotou Míra na maximum,
následně Poloměr nastavit na hodnotu jedna a Práh na číslo 0. Pokud se objeví v obrázku
šum ve větší míře, pak je nutné přidat na hodnotě Práh. Nakonec se upraví Míra, aby
obrázek působil dobře.
Obecně doostřování obrázku pro tisk je otázkou praxe. V podstatě je nutné si uvědomit, že je obrázek potřeba
lehce přeostřit, tak aby při tisku vypadal dobře. Co se zdá na monitoru lehce přeostřené tak na
papíře bude vypadat skvěle. Samozřejmě je potřeba vše provádět s citem.